Městská doprava v Moskvě

Moskva je opravdová metropole. Pod zemí má neuvěřitelných dvanáct linek

Doprava v Moskvě, to je jedním slovem Metropilitěn, tedy metro. Se svými dvanácti linkami se řadí mezi největší podzemní systémy hromadné dopravy na světě, v Evropě nemá co do rozsahu konkurenci. Běžný turista si díky velmi husté síti vystačí právě s cestováním pod zemí. Ale samozřejmě v ruské metropoli potkáte i desítky linek tramvají, na okraji obřího města také autobusy a trolejbusy. Ale to není ještě zdaleka vše.

Moskva, to jsou také „probky“ neboli zácpy. Takové dopravní zácpy opravdu Češi neznají z Brna ani Prahy. „Stojím v zácpě“ je prý jedna z nejčastějších odpovědí na telefonickou otázku „Co děláš?“. Kvůli přeplněnosti ulic a nekončícím frontám aut jsou Rusové nuceni denně trávit v zácpách hodiny. I proto je metro nejspolehlivějším druhem dopravy v metropoli.

Metrem můžete projet Moskvu i kolem dokola

„Moskovskij metropiliten“ tvoří páteř celého dopravního systému metropole. Denně dvanácti linkami projede v průměru osm milionů lidí, což systém řadí mezi nejvytíženější na světě.

Pod městem brázdí dvanáct linek, z toho jedna je takzvané lehké metro (L1). Jednotlivé trasy jsou od sebe barevně odlišené. Jedenáct linek míří z centra města na jeho okraje. Jsou různým způsobem propletené, takže se nabízí mnoho možností, kde a jak přestoupit. V Moskvě se často na jediné stanici kříží tři linky, nejvíce i čtyři.

Zcela unikátním projektem je hnědá, Kruhová linie (Kol´cevaja). Ta spojuje na své dráze všechny ostatní linky podzemky. V Moskvě tak nemusíte za přestupem jezdit až do centra, jako třeba v Praze, ale postačí vám dostat se na přestupní stanici s Kruhovou linkou. Tenhle unikát moskevské dopravy je natolik oblíbený, že se stal i námětem písně jedné z nejposlouchanějších ruských kapel – Zvířata neboli „Zveri“,

Metro jako galerie pod zemí

Moskevské metro je také vyhledávaným cílem milovníků umění. První stanice se budovaly za Stalina a poprvé se mohli lidé pod zemí svézt v roce 1935. Zejména první a druhá linie jsou tak opravdovými architektonickými skvosty. Mnohými zavrhovaný socialistický realismus se tu snoubí s bohatou dekorativností stylu Art deco. Výjimkou tak nejsou obří mozaiky na socialistické motivy, skleněné sloupy či kovové sochy zvířat s ohmatanými čumáky. Stavba metra nekončí ani dnes. Stále se plánují a staví nové a nové stanice i linky. Doslova každým rokem se tak mapa Metropolitenu mění.

Jen je škoda, že v metru turista nemůže fotit. Vzhledem k teroristickým útokům, které se tu odehrály v roce 2010 ve stanici Lubjanka, je ostraha v podzemce velmi přísná. Přiběhne k vám dokonce i ve chvíli, kdy se jako větší skupina zastavíte na nástupišti. Ani shromažďovat se tu není povoleno.

A jak metro na ulici najít? Hledejte velké červené M v modrém půlkruhu. Nebude to však příliš těžké, neboť zastávky jsou prakticky na konci každého bloku. Nebojte se taky zeptat místních, na rozdíl od menších měst je Moskva velmi otevřená a lidé tu rádi poradí.

První soupravy denně vyjíždějí z konečných stanic zhruba v 5.45 hodin. Ty poslední přesně v jednu hodinu v noci. Intervaly mezi jednotlivými spoji se přes den pohybují okolo minuty a půl. I intenzitou se tak zdejší systém honosí titulem nejvytíženější metro světa.

Doprava nad zemí: tramvaje, autobusy i maršrutky

Moskva se velmi dynamicky rozvíjela v období po říjnové revoluci roku 1917, kdy se znovu stala hlavním městem Ruska. Tehdy se také mocně budovala tramvajová síť. Dnes je v provozu zhruba pětačtyřicet linek označených čísly od 1 do 50. Tramvaje skýtají dobrou možnost prohlédnout si město za jízdy, ovšem turista si prakticky vystačí s metrem.

Zejména na periferii města jezdí i stovky nejrůznějších linek autobusů. Jízdenky se kupují buď u řidiče, nebo u speciálního prodejce přímo ve voze, takzvaného konduktora. V autobusech zažijete jistě mnoho vtipných chvilek. Konduktor se k vám zaručeně prodere i skrz tu nejhustější masu cestujících. Moskvané také běžně své peníze posílají přes další cestující dopředu, zpátky k nim od konduktora putují drobné nazpět a lístky. Překvapí vás taky systém, jakým autobusy a trolejbusy po městě jezdí. Nemají totiž přesné časy odjezdů, ale pouze intervaly. No a kdy konkrétní autobus přijede, to ví s určitostí jen místní.

Ruským fenoménem jsou také maršrutky neboli maršrutnoje taxi. Jedná se o menší dodávky, které křižují město více méně podle poptávky cestujících. Jsou nejrychlejším způsobem, jak se v Moskvě na krátkou vzdálenost dostat z bodu A do bodu B. Mají své trasy, ovšem výhodou je, že jejich řidiči zastavují podle potřeby cestujících. Cena jízdy je samozřejmě dána dohodou.

Jízdné

V Moskvě se rozlišuje jízdné nad zemí a v metru. Je však možné pořídit také univerzální jízdenku na více jízd, kterou lze uplatnit v podzemce i v tramvajích, autobusech a trolejbusech.

Moskevské metro od března 2013 změnilo tarify. Lístek na jednu jízdu dnes vyjde na 30 rublů, to je asi 20 korun. Kupovat si lístek na více jízd přitom nemá cenu, neboť neušetříte. Vyhnete se ovšem nakupování dalších „biletů“. A lístek na více jízd můžete použít i nad zemí.

Vyplatit se ovšem může pořízení „projezdnogo bileta“, tedy jakési tramvajenky či „šalinkarty“. Jednodenní vyjde na 200 rublů, tedy asi 140 korun, měsíční na 2200 rubů.

Další možností je tarif Trojka. Za 50 rublů dostanete kartu, kterou si můžete u pokladen nabíjet. Za jednu jízdu metrem se vám pak odečte jen 28 rublů, nad zemí 26 rublů.

Posledním novým tarifem je karta nazvaná 90 minut. Za 50 rublů umožňuje jednu cestu metrem a libovolný počet přestupů nad zemí v celkovém trvání do 90 minut. Pět takových devadesátiminutovek vás přitom přijde jen na 220 rublů.

Veškeré informace o cestování nejen metrem najdete na stránkách dopravního podniku.